„Mějte se víc rádi“, slýcháme z různých časopisů, příruček seberozvoje a příspěvků na instagramu. Sebeláska je jednoznačně důležitá, jelikož nejvíce času v životě strávíme sami se sebou.

„Fajn, tak já se teda mám víc ráda.“

Ovšem jen tak si to říct a nic pro to neudělat nám zvýší úroveň sebelásky tak o 0,1%.

 

Se slovy je nutné spojit i činy.

Na což často zapomínáme nebo si to nepřipouštíme, jelikož vyjet ze zajetých kolejí a provést změnu ohledně toho, jak se k sobě vztahujeme, jak sami se sebou mluvíme, jak pečujeme o své tělo na psychické, fyzické a duševní úrovni, vyžaduje velké odhodlání a vůli.

Navíc nejprve je třeba si uvědomit, kde se právě teď nacházím vůči sobě.

Zastavit se a dát si krátký „check-in“ ohledně toho, co mohu udělat jinak, abych o sebe více pečoval/a, byl/a k sobě laskavější a celkově se cítil/a dobře.

Pak je třeba se rozhodnout pro změnu.

A učinit tak :)

 

Zní to jednoduše? Nebo spíš jako rychlorecept na palačinky sebelásky?

Nuže, čtěte dál.

 

Jedním z překážek na cestě k sebelásce je náš vnitřní kritik.

Vnitřní kritik je hlas, který nám připomíná naše chyby, zveličuje naše nedostatky a drží nás v zajetí naší komfortní zóny. Nechce totiž, abychom riskovali, a to nám připomíná pochybami o našich činech, kritikou a frustrací.

Říká nám výroky typu: „do toho se nepouštěj, to už je předem ztracené“, „vypadáš hrozně, ale lepší už to nebude“, „nikdo tě nemá rád“, „to byla chyba, neměl jsi tam chodit“ či „to jsi neměl říkat“.

Možná jste až do dneška žili bez uvědomění toho, že vnitřní kritik je jeden z hlasů, který významně ovlivňuje rozhodování o vašem životě. Vedle vnitřního kritika máme v sobě i vnitřního popostrkávače, který nás žene do nových věcí, vnitřního rodiče, který nás drží na uzdě, nejlepšího přítele, jež nám dává lásku a utěšuje nás, když je potřeba, a vnitřní dítě, které si chce hrát a být spontánní.

Od té doby, co jsem si zvědomila svého vnitřního kritika a jaké všechny krásné nesmysly mi říká, vyvolávající stres a strach, můj život se usnadnil, sebevědomí trochu povyrostlo a jsem k sobě daleko laskavější, hodnější a milejší. Je to již rok, co se svým vnitřním kritikem vědomě pracuji a neustále je co objevovat.

Napřiklad, již od střední školy zažívám pocit, že nemám dostatek času v podstatě na všechno – připravit se na zkoušku, napsat esej či článek, přijít včas na meeting, atp. Tento pocit nedostatku času vede ke staženému žaludku a nesoustředěnosti. Zajímavé je, že i když toho času mám opravdu dostatek, tak vnitřní kritik útočící z pozice perfekcionisty mi říká, že toho času mám skutečně málo, jelikož ještě musím udělat x, y, z, aby ta práce byla perfektní… jenže ouha, perfektní je cíl bez konce, tudíž je to jako když lijeme vodu do džbánu s prasklým dnem, který se tak nikdy nenaplní, tudíž ani náš perfekcionista nikdy nebude uspokojen.

 

Ve své podstatě, vnitřní kritik to s námi myslí dobře, chce nás ochránit, ale pokud se jím necháme příliš ovládnout, zbrzdí nás, a my tak budeme žít v kleci strachu a limitů po zbytek života.

Jak tedy naložím s daným zvědoměním svého vnitřního kritika, říkajíc mi, že nemám dostatek času?

Ubezpečím ho, že mám přesně tolik času, kolik potřebuju, a že to zvládnu nejlépe, jak umím. A to stačí. Pokud udělám své maximum, víc už udělat nemohu :)

Navíc snaha podat co nejlepší výkon ve stavu uvolnění a pohody přinese daleko větší ovoce, než když si neustále připomínáme, že daný úkol nestíháme a že se nám to nepodaří. Když se obáváme toho nejhoršího, ztrácíme tak kontakt s přítomným okamžikem a nesoustředíme se na to, na čem nám opravdu záleží.

Vnitřní kritik nás může držet v zajetí jen tak dlouho, dokud ho nezpochybňujeme či se s ním nepřemene. Když mu dovolíme, aby nás odsuzoval, ztrácíme sílu. Tudíž je třeba s vnitřním kritikem komunikovat a nebát se ho zpochybnit. Nemá totiž absolutní pravdu ;)

A copak říká váš vnitřní kritik? ;)

 

Pokud se toho o něm a o sobě chcete dozvědět více a zároveň najít pozitivnější a laskavější vztah k sobě, přijďte v sobotu 1.12. od 16h na jógově meditační workshop v Jóga Letná zaměřený na téma sebelásky.

Namaste,

T.