Právě se účastním již druhého, navazujícího kurzu všímavé sebe-laskavosti u Kami Dvořákové, který moc doporučuju!

Během posledních dvou let se učím více a více, jak přenášet sebe-laskavost do každodenního života. Aneb to, co si přečteme v knížkách o tom, jak se máme mít rádi a být na sebe hodní je hezké, ale jak to máme udělat v praxi? Mohu si říct “miluji se” několikrát dokola, ale ve výsledku se nic moc nezmění v mém prožívání a v těle. I já jsem si prošla fází opakování afirmací, ovšem bez dlouhodobého efektu. Proto jsem byla moc ráda za učení sebe-laskavosti, které mi stále dává velký smysl.

Jak tedy vnést více sebe-laskavosti do každodenního života?

Jednoduše po malých krůčcích si připomínat náš laskavý hlas. Trénovat takový postoj, že si můžeme být oporou a že se můžeme přiklonit k našemu prožívání namísto odsuzování nebo potlačování.

Jako se vším v životě, i sebe-laskavost je trénink a nekončící cesta :-)

Jelikož mi praxe sebe-laskavosti v životě nesmírně pomáhá, moc ráda bych vám předávala jednoduché tipy na všímavé a sebe-laskavá zastavení. Proto jsem se rozhodla vytvořit tuto sérii “sebelaskavých zastavení”, kdy každý měsíc publikuju nový článek s praktickým tipem.

Kami nám položila k prozkoumání následující otázku:
Jak by vypadala přátelská opora a vstřícnost sama k sobě v příštích dnech?

Já jsem si k přátelské opoře napsala:
1. Netlačit na sebe - jít ve svém tempu, důvěřovat, že úkoly/práci udělám co nejlépe, proto není potřeba vyvíjet extra tlak, který mě akorát brzdí.
2. Nechat jít perfekcionismus - tak, jak věci dělám, je dostačující.
3. Dávat si kvalitní čas pro sebe venku v přírodě, kdy mohu vypnout od práce a alespoň chvíli od mobilu.

Je příjemné si připomínat, jak být k sobě laskavá… že mohu věci úspěšně dotahovat do konce i bez přílišného tlaku.

Jak by vypadala vaše přátelská opora k sobě? :-)
Podělte se o své odpovědi v komentářích.

S láskou,

T.