Čas pro sebe, který je pohlazením po duši.

Čas strávený v kruhu žen, které se navzájem podrží.

Čas v klidu luk a lesů, kde je slyšet divokost přírody a je cítit matka země.

Dovolila jsem si dovolenou a strávila jsem týden na velmi inspirativním a transformujícím semináři pro ženy v podhůří Orlických hor.

Bylo moc příjemné být někde jako účastnice a být součástí kruhu 45 nádherných žen.

Tento ženský kruh mi toho ukázal mnoho jak o sobě, tak o ostatních ženách.

Ukázalo se, že naše příběhy si jsou dost podobné – ať už se jedná o muže, o zdraví, o rodinu či práci, některé věci máme velmi podobné.

Když jedna sdílí, s druhou to rezonuje.

Zjistíme, že v tom, co jsme skrývaly před světem, bály se ukázat a přiznat, nejsme samy.

Naše strachy, study a viny se tak rozpustí v nekonečném poli přijetí a lásky.

Když si dovolíme se otevřít a projevit zranitelnost, vidíme, že ostatní nás nesoudí.

Naopak soucítí s námi a drží nám prostor vyjádřit naše bolesti a zranění.

Ta pak mohou volně odejít a nám se uleví… a nakonec vykouzlíme úsměv na tváři.

V kruhu žen si uvědomíme, že „já mohu“… mohu si dovolit být přesně taková jaká jsem a na nic si nehrát… nehrát si na to, že mám vše pod kontrolou, že vše sama zvládnu.

Mohu si říct o to, co potřebuji, ať je to podpora, vyslyšení či držení prostoru.

Ženský kruh a sesterství je pro mě o tom, že každá jsme si rovna a stejně důležitá. Každá jsme jedinečná a velmi krásná žena. Jen společně můžeme růst a kvést, a tak projasnit náš svět.

Přeji si víc takových kruhů.

Z celého srdce děkuji, že mám možnost vést ženské kruhy a dát prostor ženám se rozpomenout, jaké to je pocítit podporu, vyslyšení a sounáležitost.

S láskou,

Terez