Každou lekci jógy tematicky zaměřuju a k danému tématu následuje i meditace. Nedávno jsem představila téma „změna je život“ a ráda bych s vámi sdílela pár myšlenek k tomuto tématu.

Ať chceme či ne, život se neustále vyvíjí a proměňuje. Proměnlivost (anitja) je podle buddhismu jedna ze základních charakteristik veškeré existence. Vše, co vznikne, jednou i zanikne. Proto jakékoliv ulpívání na tom, co je pomíjivé, nám přináší utrpení nebo určitou nespokojenost. 

Proč se říká, že „změna je život“? Změna může být takové „okořenění života“, dá nám prostor vyjít ze své komfortní zóny a vyzkoušet či se naučit něčemu novému. Zároveň drobná změna ve formě vyzkoušení nového receptu nebo nové cesty do práce může být zpestřením každodenního života.

Než budete číst dál, zastavte se. Dejte si jeden hluboký nádech a výdech a pak se sami sebe zeptejte, jak vy vnímáte změnu? Máte rádi změnu či ne? Jak se s ní vyrovnáváte?

 Já osobně změny mám ráda, jelikož pro mě představují dobrodružství, nové výzvy, nové učení se a kreativitu. Ale určitě vše se zdravou mírou, záleží, o jakou změnu se jedná.  Zároveň to, co před 10 lety jsem milovala (např. časté stěhování se), teď už moc nevyhledávám a ráda jsem usazena na jednom místě. Změnu mám ráda v drobných věcech, např. že uvařím nové jídlo, vyzkouším novou jógovou sestavu. I teď s příchodem karantény jsem postupně uvítala nový režim, který jsem si zařídila tak, aby byl co nejvíce v souladu s mými potřebami – volnost, být co nejblíže přírodě, a péčet o sebe.

Samozřejmě velké změny, jako ztráta někoho blízkého, rozchod nebo vážné onemocnění, nejsou příjemné. Je pak důležité si dát dostatečný prostor na vstřebání dané změny, což může trvat několik měsíců ne-li let.

V dnešní době schopnost vyrovnat se změnami je velmi důležitá, protože jich přijde ještě pravděpodobně mnoho z důvodu uvolňování karanténních opatření… a pak, kdo ví, jak se celá situace s koronavirem vyvine.

Jak nám to, co se učíme v józe, může pomoci se zdravým vyrovnáním se se změnou?

 Vnímám, že abychom se s danou změnu vyrovnali je potřeba a) všímavost vůči tomu, co v nás daná změna vyvolává a dát svým pocitům prostor, b) dát si dostatek času na aklimatizaci (záleží o jakou změnu se jedná, někdy bude potřeba více času, jindy méně), c) důvěra, d) flexibilita neboli přizpůsobivost.

Mým záměrem v tomto článku je předat vám několik pomůcek, které kultivujeme pomocí jógové praxe, a jež mohou být nápomocné při vyrovnávání se s plánovanými či neplánovanými změnami. Téma samotné je velmi obsáhlé a nenabízím vám manuál, jak hravě zvládnout změnu. Ani neříkám, že změna je lehká a nebolí. Spíše zde nabízím pár bodů na zamyšlení. Důležitá je shovívavost sám/sama se sebou a postoj, že vše má svůj čas.

 1.     Všímavost.

V józe kultivujeme všímavost vůči svému tělu a dechu. Při určitém rozvoji uvědomění se můžeme dotknout i svých pocitů. K tomu, co potkáme se vztahujeme s laskavostí a bez posuzování. Jako kdybychom říkali ano všemu, co v nás tento moment přebývá. Toto je důležité pro nepotlačování svých prožitků. Protože když je potlačíme, nemůžeme se s nimi potkat, spíše se uloží někde v těle ve formě napětí nebo až nemoci. Takže vytváření prostoru na potkání se sami se sebou přesně takoví, jací jsme v tento moment, je důležité.

2.     Vše má svůj čas

Když začínáme s jógovým cvičením, možná chceme být tam, jako ti, co praktikují jógu třeba 5 či více let (což našemu soudícímu já v ten moment na podložce nedojde). Můžeme být netrpěliví a plní hodnocení. Postupně ale, jak se spřátelujeme se svým tělem, poznáváme jeho limity, i třeba vidíme menší či větší zlepšení na každé další lekci, poznáme, že posun se může dít i nečekaně a často tehdy, když na sebe netlačíme. Když necháme jít očekávání, jací bychom měli být, a přijmeme sami sebe v plné celistvosti tady a teď, věříc tomu, že vše má svůj čas, vše si sedne tak, jak má.

3.     Důvěra.

Důvěru v józe vytváříme tak, že plyneme se svým dechem z pozice do pozice. Pokud nás vede učitel, důvěřujeme jeho vedení. Důvěřujeme tomu, že naše tělo nás zavede tam, kam má. S každým výdechem s důvěrou pouštíme napětí v těle a odevzdáváme se přítomnému okamžiku.

Napojujeme se na něco, co nás přesahuje (brahman). Odevzdáváme se vyššímu vedení. Věříme matce Zemi, že nás svojí gravitací podrží pevně na Zemi a neodletíme někam do vesmíru. Pravidelnou praxí posilujeme i důvěru v sami sebe, že zvládneme cokoliv, co před nás život postaví.

4.     Flexibilita.

Jak protahujeme a posilujeme svá těla, získáváme určitou pružnost a pohyblivost. Zároveň při pozorování svých myšlenek a vracení se pozorností do přítomnosti, trénujeme i svoji mysl určité flexibilitě pomocí trénování koncentrace a usměrňování pozornosti jedním směrem. Učíme se nacházet nové cesty do pozic. Učíme se nové pozice, u kterých by si mysl řekla „to nedám“ a tělo pak ukáže opak.

Tyto čtyři složky – všímavost, trpělivost, důvěra a flexibilita vytváří postoj otevřenosti vůči životu. Ať přijde jakákoliv změna, pomocí ukotvenosti sami v sobě můžeme najít způsob, jak se se změnou vypořádat, jak ji přijmout a přizpůsobit se tomu, co nám život právě teď přináší. 

Takže ať už je karanténa jakkoliv dlouhá, ať se nám mění pracovní prostředí, atd. tyto změny můžeme vidět nakonec jako příležitost k praktikování jógy mimo podložku.

Dopřejte svému tělu a mysli zklidnění a protažení. Přidejte se ke mně na vedené online lekce jógy každé pondělí a středu od 8 do 9.15 či na online kurz začínající 12.5. Případně si zameditujte s vedenými meditacemi.

Přeji klidné vyrovnávání se se změnami, které život přináší.

S láskou,

Tereza